|
|
Použití různých mléčných krmných směsí ve výživě telat
Divišová, Markéta
Cílem diplomové práce je zhodnotit hmotnostní a výškové rozdíly v kříži a také výskyt průjmů u telat, která byla krmena odlišnou mléčnou krmnou směsí. Pokus probíhal na 26 telatech holštýnského skotu rozdělených do 2 skupin po 13 kusech. Kontrolní skupina byla krmena mléčnou krmnou směsí Startino (Sano) a pokusná mléčnou krmnou směsí LilaCitro (Sano). Kontrolní směs byla typu odstředěného mléka a pokusná směs syrovátkového typu. Krmení probíhalo ve stejném krmném harmonogramu. Pokusná směs byla zařazena až od třetího týdne, protože od toho věku je tele schopno strávit syrovátku. V hodnocených parametrech (hmotnost, přírůstky, výška v kříži, výskyt průjmů) nebyly mezi skupinami zjištěny průkazné rozdíly (p>0,05). Hodnocena byla i ekonomická stránka krmení různými směsmi. Celkové náklady na mléčnou krmnou směs pokusné skupiny byly o 1 652,02 Kč, nižší než u skupiny kontrolní. Vzhledem k tomu, že jsme nezjistili statisticky průkazné rozdíly v hmotnosti, výšce v kříži ani ve výskytu průjmů, ale je zřejmý rozdíl v nákladech na nákup krmných směsí, lze k odchovu telat doporučit využití levnější mléčné krmné směsi syrovátkového typu.
|
|
|
Využití probiotických a fytobiotických krmných aditiv ve výživě telat
WENDL, Denis
Bakalářská práce popisuje předporodní období, porod, ošetření krávy a telete po porodu. Největší pozornost je věnovaná výživě i odchovu telat. Téma se zabývá výživou mlezivem od prvních dnů života, jelikož toto období je nejdůležitější k přenosu dobré imunity.Dalším obdobím je mléčná výživa, která je spojena s dobrým rozvojem trávicí soustavy, a to pomocí startérových krmiv. Další kapitoly zahrnují základy zoohygieny, původce onemocnění a celkovou výživu telat s využitím krmných aditiv, jako jsou probiotika a fytobiotika.
|
|
|
Výživa telat mléčným krmným automatem
HOMOLKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce "Výživa telat mléčným krmným automatem" popisuje technologii krmení telat umožňující chovateli kontrolu nad množství a typem podávaného mléka společně s nepřetržitým dohledem nad zdravím jednotlivých telat v mléčném období. V první kapitole je popsáno charakteristické uspořádání trávicí soustavy u přežvýkavců, její specifické funkce a vývoj v prenatálním, ale i v postnatálním období. Druhá kapitola je zaměřena na mlezivové a mléčné období. Věnuje se složení mleziva společně s jeho imunitním významem zajišťujícím telatům po porodu pasivní imunitu danou imunoglobuliny. Dále je v této kapitole probíráno složení kravského mléka a jeho rozdílné technologie zkrmování telaty v mléčném období. Třetí kapitola je věnována výživě krav v tranzitním období rozděleném na období před porodem, nazývaném stání na sucho, a poporodní období. V období stání na sucho se dojnice připravuje na nadcházející porod, přičemž základ krmné dávky je tvořen převážně pící (omezení příjmu objemných krmiv z důvodu možného ztučnění) a přesného množství dusíkatých látek (zabránění nedostatečnému vývinu plodu a nízké životaschopnosti telat, vyššímu riziku ketózy, zadrženého lůžka či ztučnění jater). V závěrečné kapitole se popisuje samotná technologie krmení telat mléčnými krmnými automaty. Jejich výhody zahrnující predikci možného výskytu onemocnění, možnost nastavení krmné dávky a nevýhody představující potenciálně zvýšený výskyt respiračních a průjmových onemocnění společně s eventualitou výskytu křížového sání.
|
|
|
Výživa telat do odstavu, rizika spojené s dietetickými poruchami
ŠIMKOVÁ, Františka
Bakalářská práce zahrnuje fyziologii trávícího traktu u skotu a zabývá se výživou telat do odstavu. Toto téma zahrnuje výživu mlezivem v prvních dnech života po narození telete. Je to nejdůležitější období ve výživě celkově, protože ovlivňuje tvorbu pasivní imunity telat a tím i budoucí užitkovost. Další fází je výživa mlékem nebo mléčnou krmnou směsí. Pozdější užitkovost spojená se správným vývojem bachoru je ovlivněna také podávání startéru v období mléčné výživy. Další kapitoly shrnují nemoci telat spojené s dietetickými nedostatky, což jsou převážně průjmová onemocnění. Závěrečné kapitoly navrhují léčbu a prevenci těchto nemocí.
|
|
|
Základní aspekty výživy telat
MICHÁLKOVÁ SUDOVÁ, Klára
V bakalářské práci je zpracován literární přehled základních aspektů ve výživě telat. Jedná se o výživu telete od prenatálního období až po výživu telat v každé kategorii vývoje zvlášť. Jde o kolostrální výživu, období mléčné výživy a výživu rostlinnou. Práce se zabývá i technologií krmení a specificky účinných látek ve výživě telat (aditiva).
|
|
|
Použití různých typů startérů ve výživě telat
Křivová, Štěpánka
Cílem diplomové práce bylo porovnat vliv různých typů startérů na množství přijímaného startéru, přírůstky telat českého strakatého skotu, náklady na startér a bachorovou fermentaci v období mléčné výživy. Telata (n = 28) byla ustájena v individuálních boxech a po ukončení kolostrální výživy krmena mléčnou krmnou směsí a startérem. Telata byla rozdělena do čtyř skupin po 7 jedincích podle typu podávaného startéru (A: granulovaný startér s celým ovsem, B: kompletně granulovaný startér, C: startér typu müsli, D: slamnatý startér). Skupiny telat byly vyrovnané podle věku dosaženého na začátku experimentu a zastoupení pohlaví. Experiment trval do věku telat 52 dní. Byla sledována denní spotřeba startéru, hmotnost telat a dvakrát byla odebrána bachorová tekutina. Průměrná spotřeba startérů i přírůstky telat v jednotlivých skupinách byly relativně vyrovnané a rozdíly mezi skupinami nebyly statisticky významné. Náklady na reálně spotřebovaný startér byly průkazně nejvyšší u skupiny C. Průměrné pH bachorové tekutiny se u většiny telat pohybovalo pod 6 (s výjimkou telat skupiny C v prvním odběru a ve druhém odběru u telat skupiny D). U většiny telat bylo v bachorové tekutině zjištěno poměrně vysoké zastoupení kyseliny propionové (nad 30 % s výjimkou telat skupiny D) a nízké zastoupení kyseliny octové (pod 56 % s výjimkou skupiny D). Na základě výsledků vyšetření bachorové tekutiny v závěru experimentu lze u telat skupiny A, B i C vysledovat tendenci ke vzniku subakutní acidózy bachorového obsahu. U telat skupiny D odpovídaly hodnoty pH i zastoupení kyseliny propionové a octové parametrům bachorové tekutiny zdravých zvířat. Ze zdravotního hlediska se tak pro rozvoj bachorové fermentace bez rizika vzniku acidózy bachorového obsahu jeví jako nejvhodnější startér s podílem štípané slámy.
|
|
|
Analýza farmy dojnic za účelem kontroly výživy, metabolismu a zdraví dojnic ve vztahu k užitkovosti
Šiklová, Veronika
Cílem diplomové práce byla kontrola managementu celého chovu, výživy, zdraví a užitkovosti dojnic ve vybraném podniku. Dále doporučení určitých opatření pro zlepšení situace podniku, jejich realizace a porovnání výsledků. Literární rešerše je zaměřena na charakteristiku výživy telat, jalovic a dojeného skotu. Popsány jsou možnosti kontroly výživy a metabolismu s využitím analýzy krmné dávky, výkalů, přežvykování, kondice, kontroly užitkovosti a obsahu mléčných složek. Praktická část zahrnuje popis podniku, analýzu stavu v dubnu roku 2018 a doporučená opatření pro zlepšení. Popsána jsou i provedená opatření na farmě zavedená v létě 2018. Chov je charakterizován údaji, jako jsou stavy skotu, reprodukční výsledky, zdravotní stav, průměrné nádoje za poslední roky a mléčné složky. Dále jsou zaznamenány změny, které na farmě v hodnoceném období proběhly. Porovnány a vyhodnoceny byly mj. živé hmotnosti dvou skupin telat s odlišnou výživou (skupina telat, kterým bylo podáváno od narození mléko a startér vs. skupina krmená pouze mlékem). Ve třech měsících života měla telata krmená mlékem a startérem statisticky významně vyšší hmotnosti oproti skupině, které byl startér zařazen až v období odstavu. Dojivost se po zavedení opatření zvýšila neprůkazně (p = 0,06), ale došlo k průkazným změnám ve složení mléka — zvýšení obsahu bílkoviny, tuku a močoviny. Vyhodnoceno bylo také porovnání nádoje a mléčných složek českého strakatého a holštýnského plemene. Dojnice holštýnského plemene příslušného stáda měly vyšší nádoj s nižším počtem somatických buněk. Mléko českých strakatých dojnic obsahovalo více bílkoviny i tuku. Dalšími analýzami bylo zjištěno, že v daném podniku dochází na konci laktace a v období stání na sucho k tučnění dojnic, bylo vyhodnoceno podezření na výskyt acidóz a nedostatečné homogenity směsné krmné dávky (díky rozdílné konzistenci výkalů dojnic ve stejné skupině, zastoupení hrubých částic krmné dávky bylo zvýšené, byl prokázán problém separace komponent krmné dávky při transportu pásovými dopravníky).
|
|
|
Vliv startérů na užitkové vlastnosti a celkový stav organismu telat
Aulichová, Tereza
Diplomová práce je zaměřená na porovnání vlivu různých typů startérů na množství přijímaného krmiva, přírůstky telat holštýnského plemene, konverzi krmiva, ekonomiku, bachorovou tekutinu a krevní parametry v období odchovu telat. Po skončení mlezivového období byla telata rozdělena do 3 skupin po 5 jedincích, krmena mléčnou krmnou směsí a různými typy startérových směsí. První skupina měla ČOT – B granulovaný startér (šrotované zgranulované složky), druhá skupina dostávala Premiumstart – müsli a třetí skupina Goldstart – směs granulí, kukuřičných vloček a řezané slámy („slamnatý startér“). V 60ti dnech jim byla odebrána krev a poté byla zabita na jatkách. Po porážce byl telatům odebrán bachor a bachorová tekutina pro následující analýzy. Průměrná spotřeba startéru a konverze krmiva byla průkazně nejvyšší u druhé skupiny. Průměrný denní přírůstek byl v jednotlivých skupinách relativně vyrovnaný. Náklad na kg přírůstku a na reálně spotřebovaný startér byl prokazatelně nejnižší u první skupiny. Průměrné pH bachorové tekutiny bylo průkazně nejnižší u první skupiny (pod 5,5). U všech telat bylo poměrně vysoké zastoupení kyseliny propionové (u první skupiny až o 15 %, u druhé a třetí skupiny o 9 % vyšší) a nízké hladiny kyseliny octové, které byly v jednotlivých skupinách vyrovnané (o 8 % nižší). Nízký počet nálevníků byl zjištěn u všech skupin, ale u třetí skupiny se hladina blížila k referenčním hodnotám dospělého skotu (119 tis/ml). U telat, kterým byl podáván startér Goldstart – sláma se hodnoty bachorové fermentace nejvíce blížily fyziologickému prostředí bachoru. U této skupiny odpovídaly hodnoty pH, počet nálevníků i zastoupení kyseliny octové a propionové. Z hlediska vývoje bachorových papil a objemu bachoru, hodnoty amoniaku, pH, WBC a hladiny ALP se jeví jako nejvhodnější Premiumstart – müsli. Koncentrace WBC byla nejvyšší u telat, kterým byl podáván startér typu müsli. Nejvyšší hladiny glukózy byly pozorovány u telat, kterým byl podáván startér ČOT – B granule. Nejvyšší hladiny ALP byli u skupiny telat, kterým byl podáván startér typu müsli, což lze potvrdit i nejvyššími denními přírůstky u těchto telat. Dosažené výsledky dávají dobrou představu o fungování jednotlivých startérových směsí. Pro praxi bude ovšem nutné experiment ještě zopakovat pro potvrzení některých tvrzení.
|
|
|
Posouzení úrovně výživy telat v daném zemědělském podniku
CHUDOBOVÁ, Monika
Diplomová práce zpracovává posouzení krmné dávky v období rostlinné výživy telat ve sledovaném podniku. Ve vybraném zemědělském podniku je vyhodnocena krmná dávka na základě potřeb živin vzhledem k doporučeným hodnotám - normám. Nad rámec zadání je zhodnocena krmná dávka pro odchov jaloviček. U jaloviček je porovnána krmná dávka, která je předkládána v období odchovu jaloviček vzhledem k průměrným denním přírůstkům během jednoho roku (2017).
|
|
|
Krmná aditiva ve výživě telat do odstavu
HOMOLOVÁ, Jana
Výživa telat do odstavu je nejdůležitější částí života telete, neboť při špatné výživě v mlezivovém a mléčném období se projeví známky nekvalitního krmiva na vitalitě a vzhledu telete. Při kvalitní výživě bude zvíře zdravé a silné, které bude podávat dobré výkony. Pro podporu osídlení trávicího traktu telat vhodnými bakteriemi, se do krmné dávky přidávají krmná aditiva. Jedná se např. o probiotika, prebiotika či symbiotika. Práce se zabývá péčí o telata, jejich výživou, rozvojem trávicí soustavy a odchovem. Dále podává stručný přehled o krmných aditivech a o jejich využití v praxi.
|
host ::
RSS.